Podle materiálu „Closing the Women's Health Gap“ z ledna 2024 stráví ženy o 25 % více času svého života ve špatném zdravotním stavu než muži. Upozorňuje na to Lékařská univerzita ve Vídni (Meduni). V Rakousku je tento rozdíl o něco méně výrazný, dodává Meduni s odkazem na „Zprávu o zdraví žen 2022“ sestavenou ministerstvem sociálních věcí. Podle tohoto reportu se ženy v Rakousku dožívají v průměru 83,7 let, a mají tak o 6 % delší průměrnou délku života než muži (78,9 let), ale přibližně 19,3 let stráví v průměrném až špatném zdravotním stavu. To je o pětinu více než u mužů (16,2 roku).
Mohlo by vás zajímat: Výdělky lékařů stále rostou
Vzorce onemocnění
Zpráva dále uvádí, že nejčastější příčinou úmrtí u žen jsou kardiovaskulární onemocnění (37 %). U mužů je toto zastoupení o něco nižší (32 %). Následuje rakovina (21 %). „V posledních letech zde sledujeme nárůst, zejména rakovina plic se vyskytuje u stále většího počtu žen,“ poznamenává Alexandra Kautzky-Willerová z Univerzitní interní kliniky III Lékařské univerzity ve Vídni.
Výrazně více těhotenské cukrovky
Podle rakouské zprávy o stavu zdraví žen za rok 2022 se počet pacientek s gestační (těhotenskou) cukrovkou od roku 2008 více než zdvojnásobil. Nejméně 30 % z nich je podle Lékařské univerzity způsobeno obezitou. Rozšíření obezity je také částečně zodpovědné za to, že cukrovka 2. typu se vyskytuje u žen v mladším věku a že také jsou ženy neúměrně častěji postiženy kardiovaskulárními komplikacemi.
To se týká i onemocnění pohybového aparátu a psychiky: „Artróza, osteoporóza a revmatoidní artritida se u žen ve srovnání s muži vyskytují obzvláště často. Riziko vzniku deprese v průběhu života je u žen dvakrát až třikrát vyšší než u mužů," upozorňuje Kautzky-Willerová.
Mohlo by vás zajímat: Anketa: 30 let existence Asociace českých pojišťovacích makléřů
Nedostatečné zastoupení žen v klinických studiích
Příčiny „zdravotních rozdílů“ mezi pohlavími začínají už ve výzkumu, tvrdí zástupci lékařské univerzity. Přestože za posledních 20 let došlo k pokroku, ženy jsou v klinických studiích stále nedostatečně zastoupeny. To vede k mezerám v údajích a ve znalostech, a také k průtahům v diagnostice.
Alexandra Kautzky-Willerová varuje, že bez rychlého přehodnocení by se tento rozdíl mohl s rostoucím využíváním umělé inteligence v medicíně dále prohlubovat: pokud se umělá inteligence bude učit převážně z dat mužů, budeme se stále více vzdalovat od rovných zdravotních šancí žen a mužů. Vyzývá proto k "větším investicím do výzkumu zaměřeného specificky na ženy, do sběru a analýzy dat lišících se podle pohlaví a do lepší dostupnosti péče specifické podle pohlaví".
Komentáře
Přidat komentář